Chodovar Cup 2011 - Domažlice 15.-17.5.2011
Na začátek asi jak jinak ...... TÁÁK JSME TŘETÍÍÍ NO A CÓÓÓ !!! 
Zdravím borci,takže konečně přináším krátkou reportáž z druhé návštěvy skvělého turnaje z krásného malebného městečka zvaného Domažlice.
Ale pojďme úplně na samotný začátek,který se opět časově (jako vždy při odjezdech v dáli) nevyvíjel jak by měl,ale nakonec jsme vše zvládli a v celém kompletním týmu jsme místo v 9:30 hod od Čez hokejového stánku vyráželi až kolem 10:30 hod od Míšova domu,který statečně jel (svým vozem) zachránit nic nestíhajícího a o krvičku vysátého Marka.
Po naložení všech věcí do 9-ti místné a skoro bych řekl až nafukovací dodávky a menšího,ale jinak velice velkoprostorového vozu Škody Fábie combi jsme vyrazili směr rudná ul.a dálnice směr Brno.
Cesty byly při pátku o tomto čase docela prázdné a klidné a tak jsme se navzájem s kolegou Tomášem pouštěli a předjížděli v celku v poklidných rychlostech,když najednou při jednom z našich předjížděcích manévrů se někde u města Olomouc objevila v okýnku dodávkového vozu holá zadnice nejmenovaného spoluhráče a to jsme již tušili,že se chlapci vedle dobře baví 
.
To v jaké skvělé náladě jsou (krom řidiče,který měl ze zpěvu prý vždy dvojku a nedokázal ocenit talent borců) jsme poznali za nějakou dobu na prvním našem společném odpočívadle na kterém opět jeden nejmený spoluhráč 
po "vystoupení" z vozu nechtěně,nicméně přesně bodyčekoval velkou zelenou popelnici (nedivím se měla jinou barvu dresu) a za stálého pokřiku mistři zmizel někde v lesním porostu.Po zvětšení průtoku místnímu potůčku se opět vrátil k týmu a následné odpočinkové kávě.
Na další etapu jsme trošičku změnili obsazení závodního speciálu Škoda Fábia a po zjištění,že chlapci v dodávce již úspěšně zdolávají asi 5-tou flašku nejmenovaného tvrdého aperitivu jsme již pomalinku vyráželi vpřed,ale za chvíli jsme měli telefonát z dodávky o porochané spojce,při kterém nám velmi zatrnulo,ale nicméně nejmenovaný nejstarší a nejslušnější (procenty alkoholu v krvi) spoluhráč Ruda ochotně pomohl řidiči a podařilo se jim přijít na prkotinku,která záseknutí pedálu způsobila a mohli jsme pokračovat na slibně rozjíždějící se víkend dál.
Přijeli jsme k ZS Domažlice cca v 17:30 hod,vyzvedli klíče od Eagles kabiny č.2 a očekávali každou minutou příjezd dodávky a hlavně stavu jejího nákladu.
Po chvilce klidu bylo již z dáli slyšet,že se něco řítí směr stadión a dokonce i někteří místní u vchodu ZS hlásili,že Ostraváci už jsou asi tady ,výrazný chorál typu tak jsme druzí no a cóó + pokřiky nejmenovaného borce,tak kdo je tady mistr dorazili i do jinak poklidných částí Domažlických uliček.
Po vybalení hokejových věcí (u některých končilo jen položením báglu) jsem se přesunuli na ubytko do penzionu U Martina,neboť v oblíbeném athleticu měl David již plno,ale zařídil nám opravdu parádní ubytování se snídání a veškerým komfortem co náš repre výběr potřeboval (někteří nepotřebovali ani lůžko ani snídani).
V pátek po 19-té hodině jsme odehrali přátelské (přípravné utkání s místním týmem HC HP Sršni Domažlice,které se nám (ale divím se,neb po dvou minutách zépasu a třičtvrtinou veselého týmu jsme prohrávali 2:0) podařilo vyhrát 5:2.
V zápase došlo ke kurioznímu dvouminutovému schrupnutí našeho hráče Domina na trestné lavici v rámci trestu,kterého (měl sice problém,ale nakonec zvládl) probudil a šoupnul na led místní duchapřítomný časoměřič.
Domino pak ještě chvíli pokračoval ve své krasojízdě,ale poté zdravě usoudil,že tu jde o zdraví a nenápadně se odsunul si zdřímnout do kabiny,kde na něj dohlížel masér Vojta a týmový lékař Denis .
Někteří hráči byli natolik spjati s turnajem,že již od pátečního večera putovali po večerech v okolí stadiónu po různých restauračních zařízeních,takže se stalo,že asi polovina borců ať už jeden či druhý den se ani do penzionu nedostavila (buď až na snídani a někteří až rovnou do kabiny).
Píši zde přesné znění sms jednoho z nejmenovaných a nejlepších našich obránců Davida cca 10 min před začátkem úvodního sobotního utkání,které začínalo na náš vkus poměrně brzy a nestíhali jsme se ještě někteří moc aklimatizovat v novém prostředí:
Hrajte udržbu 0:0 ja už jdu a rozhodnu to posledních 5 min
(a to podotýkám ještě běžel z penzionu ve špatném směru,kde ho místní nasměřovali správným směrem na druhý konec městečka ,ještě že to není Ostrava)
Zápas jsme nakonec vyhráli nad týmem OLD LUCKY BOYS DOMAŽLICE 3:0 a nejvíce musím vyzdvihnout výkon našeho nejmenovaného nejmladšího hráče Milana Vavřína,který po probdělé noci a ranním dvouhodinovém telefonátu s místní kanalizační četou vsítil na ledu 2 skvělé góóóly,které prakticky jasně nastavili vývoj utkání a po sezóně,kdy náš mladý hráč měl za celou cca 2 góly jsme se rozhodli,že vždy před každým utkáním mu přineseme min.litr ohnivé vody,kterou bude muset před utkáním sám vyčerpat a po nastoupení účinku jej teprve vpustíme na led .
Gratuluji,opravdu taková výbušnost,rychlost síla a přesnost střel to se opravdu jen tak nevidí (ještě záleží na tom co si pamatuješ,že?)
Foto nejlepšího hráče zápasu a skvělého dříče (který odvádí spoustu černé práce pro tým) po parádně odehraném úvodním utkání:
Opět musím pochválit skvělou organizační práci domácích borců a hlavně hlavního organizátora Davida Bora za výbornou organizaci a maximální super Domažlickou pohostinnost.
***Snad krom toho regulérního a neuznaného gólu v semifinále,který by nás po loňsku vynesl na vyšší příčku,neb jsme se těšili na odvetu s Kladnem,ale no budiž .Dělám si prdel,moc dík a těšíme se na příští ročník.
Díky moc všem borcům HC Eagles Ostrava týmu a jsem rád,že jsme s takto skvělou partou zakončili naši hokejovou sezónu 2010/2011.
Díky moc borci !!!
a měli jsme i fanoušky s Ostravskými kšiltkami,takže taky díky chlapci !!!
A v neposlední řadě nejlepšího gólmana turnaje,který byl i oceněn organizátory na závěrečném sobotním turnajovém ceremoniálu.Díky Míšo !!!
Mrzí mne ještě na závěr,že jsme nevzali našeho odborníka na nájezdy (nikdo nepředpokládal,že k nim dojde ) na kterého jsme si vzpoměli po prohraných sam.nájezdech v semifinále s domácím týmem,foto zde:
